O klubu
Současné zázemí a sportovní příprava
Základnou BKČB je českobudějovická Budvar aréna. Pro sportovní přípravu jsou závodníkům k dispozici dvě ledové plochy, které jsou každoročně zaledněné od července do dubna. Klub má k dispozici vlastní tělocvičnu, kde probíhá suchá příprava, balet, tanec a hodiny fyzioterapie. V letní (kondiční) přípravě je hojně využíván i blízký park Stromovka. Součástí přípravy jsou každoroční pobytové tréninkové soustředění.
Členská základna závodníků zahrnuje od kategorie Přípravky (děti od 3 let) až po seniorské kategorie. Členská základna v současné době čítá 50 registrovaných závodníků. O vzdělanost svěřenců dbá spolupracující ZŠ Grünwaldova České Budějovice.
Sportovní trénink probíhá pod vedením profesionálních trenérů, asistentů a baletních mistrů.
Počátky bruslení v Českých Budějovicích
Kořeny krasobruslení v Českých Budějovicích sahají nejméně do počátku 20. století. Jednou z prvních významných osobností byl Hynek Kott (1878–1926), českobudějovický malíř a všestranný sportovec, který ve městě jako první propagoval krasobruslení.[1]
První konkrétní doklad o krasobruslařské činnosti pochází z ledna 1913, kdy dobový tisk informoval, že Hynek Kott a slečna Karla Smíšková měli před hokejovým utkáním ve Strakonicích předvést ukázky svého krasobruslařského umění. Nešlo tedy ještě o závod, ale o veřejné krasobruslařské vystoupení.[3] Podle pozdějšího historického zpracování se Kott se slečnou Smíškovou v roce 1914 zúčastnili krasobruslařských závodů v Praze, kde jejich vystoupení vzbudilo značnou pozornost.[4]
Po první světové válce se krasobruslení začalo postupně měnit z individuální a společenské aktivity v organizovaný sport. Významným mezníkem byl rok 1922, kdy se uskutečnil první doložený krasobruslařský závod přímo v Českých Budějovicích — na kluzišti Českého Lawn-Tennis Klubu, s účastí závodníků z Prahy i Brna.[4]
Ve dvacátých letech vznikaly podmínky pro pravidelnou sportovní činnost na ledě. Vedle českých sportovních spolků zde působil také německý Deutscher Eislaufverein Budweis. Bruslení se tak stalo součástí pestrého spolkového a sportovního života města.
Rok 1928 představoval důležitý organizační mezník — vznikl AC Stadion České Budějovice a krasobruslení získávalo pravidelnější základnu. V zimních měsících se trénovalo na zaledněných tenisových kurtech na Sokolském ostrově.[5] Od roku 1929 se pořádaly závody o přebor jižních Čech, přičemž první ročník přilákal téměř tisíc diváků.[4]
Ve třicátých letech se centrum bruslařského dění přesunulo na Slepé rameno Malše. Konala se zde exhibiční vystoupení domácích i zahraničních bruslařů, včetně vystoupení Vídeňské revue vedené Trudou Němcovou.[5] V sezoně 1937/1938 dosáhlo českobudějovické krasobruslení prvního velkého úspěchu — Zdeněk Soukup vybojoval titul mistra republiky.[5]
Dalším mezníkem byl rok 1939, kdy byl v Českých Budějovicích založen samostatný krasobruslařský oddíl v čele s hlavním trenérem Karlem Hruškou. Tím se krasobruslení vyčlenilo jako samostatná disciplína s vlastní organizační strukturou.[5]
Rok 1928 proto není počátkem krasobruslení v Českých Budějovicích, ale významným mezníkem v jeho organizačním a sportovním rozvoji. Samotné kořeny sahají nejméně do roku 1913, kdy máme první konkrétní doklad o veřejném krasobruslařském vystoupení místních bruslařů.[3]
1940 – 1960
Čtyřicátá a padesátá léta znamenala pro českobudějovické krasobruslení zásadní změnu. Nejvýznamnější událostí bylo otevření nového zimního stadionu s umělou ledovou plochou v roce 1946. České Budějovice se tím zařadily mezi první města v Československu s celoroční možností bruslení. Stadion byl slavnostně otevřen 27. října 1946 a podle dobových i pozdějších historických pramenů šlo teprve o třetí zimní stadion v tehdejším Československu, po Praze a Bratislavě.[7],[8]
Nová ledová plocha znamenala výrazné zlepšení podmínek nejen pro hokej, ale také pro krasobruslení. České Budějovice se postupně staly místem, kam přijížděli bruslaři z dalších částí republiky. Klubové historické materiály uvádějí také návštěvy předních československých krasobruslařů, mezi nimi například Áji Vrzáňové, která zde měla trénovat. Tento údaj však zatím nemáme potvrzen nezávislým dobovým pramenem.[9]
V poválečných letech se organizace českobudějovického krasobruslení několikrát měnila. Podle klubových historických materiálů došlo k rozdělení oddílu mezi Slovan a Tatran. Krasobruslařskou skupinu Slovanu vedla Truda Němcová, zatímco v Tatranu působil jako trenér Karel Hruška. Oba oddíly se následně kolem roku 1950/1951 znovu spojily pod názvem Slavoj.[9]
Významnou událostí nebyl pouze vznik umělé ledové plochy, ale také požár stadionu. 18. února 1957 vypukl v dopoledních hodinách požár, při kterém dřevěná konstrukce stadionu prakticky celá shořela. Stadion byl následně rychle obnoven a ještě v průběhu roku 1957 se podařilo obnovit jeho provoz. Při rekonstrukci byly původní dřevěné tribuny nahrazeny trvalejší konstrukcí.[8]
Na konci sledovaného období se českobudějovické krasobruslení začalo výrazněji prosazovat také v tancích na ledě. Klubové materiály uvádějí rok 1959 jako počátek soutěže Velká cena Českých Budějovic v tancích na ledě, která se podle těchto materiálů uskutečnila celkem pětkrát.[9]
Období 1940–1960 tak představuje jednu z nejdůležitějších etap vývoje českobudějovického krasobruslení. Otevření zimního stadionu v roce 1946 přineslo zásadní technologický i organizační zlom — bruslení už nebylo odkázáno pouze na přírodní led a České Budějovice získaly podmínky pro pravidelnou celoroční přípravu a pořádání soutěží.
1960 – 1990
Šedesátá až osmdesátá léta představovala další významnou etapu vývoje českobudějovického krasobruslení. Oddíl byl v tomto období organizačně spojen s tělovýchovným a hokejovým prostředím města a zároveň se České Budějovice staly dějištěm významných republikových soutěží.
Na počátku šedesátých let pokračoval rozvoj krasobruslení na zimním stadionu. Podle klubových historických materiálů došlo v roce 1965 k organizačnímu začlenění krasobruslařského oddílu pod TJ Motor České Budějovice. Tím se krasobruslení dostalo pod stejnou tělovýchovnou organizaci jako českobudějovický hokej.
Význam Českých Budějovic jako krasobruslařského centra výrazně potvrzuje rok 1969. Ve dnech 11.–12. ledna 1969 se zde konalo mistrovství Československa v krasobruslení. Soutěžilo se v mužské a ženské kategorii, sportovních dvojicích i tancích na ledě. Mezi vítězi byli například Ondrej Nepela a Hana Mašková. O mistrovství tehdy informovalo také Rudé právo.[12],[13]
Význam této události potvrzuje také archiv Encyklopedie Českých Budějovic, který uchovává filmový záznam s názvem Mistrovství republiky v krasobruslení v Českých Budějovicích z roku 1969. Jde o cenný doklad toho, že místní zimní stadion sloužil také k pořádání vrcholných celostátních soutěží.[14]
V dalších desetiletích pokračovala pravidelná činnost oddílu a příprava závodníků. Další významnou událostí byla Velká cena Českých Budějovic, jejíž první ročník klub datuje do roku 1988. Přesný charakter a rozsah prvních ročníků však zatím není dostatečně doložen nezávislými dobovými prameny.[11]
Období 1960–1990 přineslo především stabilizaci a institucionální zakotvení českobudějovického krasobruslení. Nejvýraznějším doloženým okamžikem je rok 1969, kdy České Budějovice hostily mistrovství Československa. Na tuto tradici navázalo v závěru osmdesátých let pořádání Velké ceny Českých Budějovic.
Po roce 1990
V roce 1995 se krasobruslení oddělilo od hokeje vznikem občanského sdružení Bruslařský klub České Budějovice. Toto osamostatnění přineslo klubu novou členskou základnu, další rozvoj a specializaci. Do oddílu vstoupili noví trenéři, zlepšila se sportovní a výkonnostní úroveň závodníků.
Současnost a úspěchy po roce 2000
Již tradicí se stalo, že Bruslařský klub pořádá každoročně pohárový závod. První Velká cena Českých Budějovic se datuje k roku 1988. Oddíl pravidelně organizuje školu bruslení pro děti a mládež, jejímž cílem je nejen naučit dobře bruslit, ale i pátrat po nových talentech.
Ve dnech 15.–16. 2. 2003 jsme se stali pořadateli PČR žactva a mladšího žactva. V roce 2004 jsme byli nejúspěšnější krasobruslařskou výpravou na I. Dětské zimní olympiádě v Mladé Boleslavi a získali jsme pro Jihočeský kraj čtyři cenné kovy.
V sezóně 2005/2006 oddíl reprezentovalo 31 závodníků ve věku 6–20 let. Pořádali jsme Mistrovství České republiky seniorů, juniorů, TP a SD (16.–18. 12. 2005). Účastnil se i reprezentant Tomáš Verner, tehdy již pětinásobný Mistr republiky.
V sezóně 2006/2007 na MČR seniorů a juniorů v Liberci náš výběr závodníků skončil na druhé pozici za Brnem (T. Verner zlatý v seniorech, P. Bidař stříbro a M. Dvořák bronz v juniorech).
Sezóna 2020/2021 byla zcela vynechána z důvodu koronavirové epidemie. Potěšující je, že většina našich závodníků tyto nepříznivé podmínky přečkala a v další sezóně pilně trénovala a závodila.
Společné fotografie závodníků
MČR 2024
V roce 2024 se BK České Budějovice stalo pořadatelem Mistrovství České republiky žactva, ml. žactva a nejmladšího žactva. Maskotem mistrovství se stal pes Gump a celé mistrovství bylo organizačně hodnoceno jako velice vydařené.
Výsledky závodníků BKČB: Jan Kucian — 4. místo (Nejmladší žáci), Alžběta Žákovská — 10. místo (Nejmladší žačky), Oliver Sitek — 7. místo (Žáci), Alžběta Kvíderová — 2. místo (Žačky), Sofie Mertlová — 3. místo, Emma Fuková — 5. místo a Lada Kornatovská — 19. místo (Mladší žačky).
MČR 2026
Po vydařené organizaci MČR v roce 2024 se BKČB stalo organizátorem MČR v krasobruslení juniorů, dorostenek, TP a SD žactva a PČR seniorů 2026. Maskotem mistrovství je tentokrát žabka. Mistrovství bylo organizačně opět velice vydařené.
Výsledky závodníků BKČB: Lucie Novotná — 1. místo (Seniorky), Petra Tomanová — 24. místo (Juniorky), Sofie Mertlová — 2. místo, Sofie Tibitanzlová — 19. místo (Dorostenky).
Historické prameny a literatura
- PLETZER, Karel. Kott Hynek. Encyklopedie Českých Budějovic. Uvádí Hynka Kotta jako českobudějovického malíře a prvního propagátora krasobruslení ve městě.
- Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Výročí v regionu — Hynek Kott. Biografický údaj jej označuje jako malíře a krasobruslaře.
- Jihočeské listy, 18. 1. 1913. Dobová zpráva o vystoupení Hynka Kotta a slečny Karly Smíškové před hokejovým utkáním ve Strakonicích. Zprávu cituje a analyzuje historická práce Lucie Říhové.
- ŘÍHOVÁ, Lucie. Historie sportu v Českých Budějovicích [diplomová práce]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Práce využívá fondy Státního okresního archivu České Budějovice a dobový tisk, zejména Jihočeské listy a Budweiser Zeitung.
- Bruslařský klub České Budějovice. O klubu — Počátky bruslení v Českých Budějovicích. Klubový historický materiál uvádí vývoj krasobruslení v AC Stadionu, Sokolský ostrov, Slepé rameno Malše, Trudu Němcovou, titul Zdeňka Soukupa v sezoně 1937/38 a vznik samostatného oddílu v roce 1939.
- SCHINKO, Jan. Drbna historička: Obrazy Hynka Kotta se dostaly až do Ameriky. Českobudějovická Drbna. Článek potvrzuje Kottovu vazbu na krasobruslení a uvádí, že ve městě krasobruslení jako první propagoval a sám závodil. ceskobudejovicka.drbna.cz
- Sdružení zimních stadionů ČR. Historický vývoj zimních stadionů v Československu. Přehled uvádí České Budějovice jako třetí zimní stadion v Československu, otevřený v roce 1946.
- CHOČOVÁ, Lenka. Historie zimního stadionu. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Uvádí otevření stadionu 27. 10. 1946 a požár 18. 2. 1957.
- Bruslařský klub České Budějovice. Historické materiály klubu. Údaje o vývoji krasobruslařského oddílu, trenérech (Truda Němcová, Karel Hruška), Áje Vrzáňové a Velké ceně v tancích na ledě. Jde o klubový pramen, nikoliv o nezávislé historické ověření.
- Teplárna České Budějovice. Materiály k historii zimního stadionu. Informace o vzniku stadionu v roce 1946 a jeho významu pro město.
- Bruslařský klub České Budějovice. O klubu — část „1960–1990". Klubový historický materiál; uvádí organizační změny v roce 1965 a vznik Velké ceny Českých Budějovic v roce 1988.
- Rudé právo, 11. 1. 1969. Čs. krasobruslařská špička do Č. Budějovic. Dobový pramen k mistrovství Československa v roce 1969.
- Rudé právo, 13. 1. 1969. Krasobruslaři si rozdělili tituly. Dobový report z mistrovství Československa v Českých Budějovicích.
- Encyklopedie Českých Budějovic — archiv audio-video. Filmový záznam Mistrovství republiky v krasobruslení v Českých Budějovicích, 1969.
- Přehled mistrovství Československa v krasobruslení — rok 1969, České Budějovice. Přehled výsledků jednotlivých disciplín.